Ráno zase jako malované. Zuby, oči, protáhnout, namazat vyhlášený táborový rohlík rybičkovou pomazánkou, uklidit a ven. Je pěkně!
Nejmladší děvčátka se ráno vrátila z přespání v tee pee, které je doslova nalepené na plot tábora. Ovšem zvenku, hned u zadní brány u marodky. Takže outdoor jak vyšitý :). Pro většinu z nich to byl vůbec první podobný zážitek. Tee pee znají většinou jen z romantických obrázků z divokého západu či ze čtení Vinetoua před spaním na dobrou noc. Kdo by taky stavěl tee pee na balkóně paneláku, že ano. A ne všichni máme chatu či chalupu, kde je prostor pro takovou kratochvíli. Na zemi jsme vybudovali pět vrstev podestýlky, takže ani případná aspirantka na Princeznu na hrášku neměla šanci si na cokoliv stěžovat. Zima nebyla, mokro už vůbec ne, takže zážitek jedna báseň. V tee pee nám postupně přespí šest nejmenších oddílů (snad počasí vydrží). Pro ty starší táborníky máme připravené podobné zážitky, ale jindy a jinde. Takže stanu, spacáku a karimatky skutečně užije každý.
Když říkáme ven, myslíme nejčastěji do lesa. Pokud to jde, hrajeme si tam. Les má svoje kouzlo. Není v něm ani horko, ani zima. Je v něm klid a milo. Vždycky je po ruce nějaká ta do ruky padnoucí šiška či vhodně dlouhá ležící větev, kterou kluci prostě musejí zvednou a chvíli s ní blbnout. Je hrozně těžké vzít děti do lesa a zakázat jim šišky a tak vůbec. Je to jako vzít je do cukrárny a dát si vodu a suchý chleba. Sice se určitě nepřejedí, ale ani si to neužijí. A my si chceme tábor hlavně užít. Takže šišky po sobě sice neházíme, ani se netlučeme větvemi po hlavách, ale pár stromů už bylo svědkem vrhacích schopností našich ostrostřelců.
A pak jsou tu domečky. Z nějakého důvodu je nejoblíbenější lesní hrou stavba minidomečků u paty stromů. To můžete mít připraveno klidně deset her, ale jak si, zejména ti malí, nemohou chvíli stavět cestičku z kamínků a ohrádky z klacíků, není to ono. Jak se staví sen v praxi :).
Jo, marodka je stále prázdná. Ať to vydrží.
Mezi tím vším se snažíme zvelebit tábor, jak se dá. Opravit označení záchodů a sprch, připravit táborák, vytisknout miliony seznamů, ať máme všechno pěkně na očích, nafasovat a rozdat mezi oddíly sportovní potřeby, poučit hlídku, stanovit kontrolní body obchůzky tábora, doladit jídelníček, atp.
A také padla první výzva – nejstarší kluci hrdě vyzvali oddíláky a prágoše na prestižní floorbalový zápas. Neméně hrdě jsme výzvu přijali. Takže slibujeme, že vaše kluky rozsekáme na kousky, zbytky si namažeme na chleba a až se rozpláčou, půjčíme jim kapesníčky. A nebo taky ne. Protože zápas bude s největší pravděpodobností až ke konci tábora, a to už pro samou únavu sotva přelezeme mantinely, abychom se na hřiště vůbec dostali. Asi to bude boj. Marodka je samozřejmě proti. Ale co, namíchejte desinfekci, rozmíchejte sádru, tohle je sport, bejby!
Tým 2. turnusu