Jistě jste všichni dlouho napjatí, jaké dobrodružství letos na táboře podnikneme. Vašemu čekání je konec, neboť na vědomost se dává, že letos v celotáborové hře půjde
O poklad Rudolfa II.
Nebudeme se vydávat do žádných vzdálených krajin a poznávat tamní lid či přírodu. Zůstaneme doma v Čechách. Ocitneme se ale v podstatně jiné době – před více jak 400 lety. V těch dávno minulých časech se naše země jmenovala Království české a v Praze tehdy sídlil mocný vladař, jeho císařské veličenstvo Rudolf II.
Na rozdíl od vládců jiných zemí se císař Rudolf nevěnoval válčení, politice nebo náboženství. Jeho vášní byly toliko vědy, umění a zejména alchymie. Právě alchymisté ze všech koutů Evropy stáli Rudolfovu pokladnu každý rok obrovské množství zlata. Předváděli ale většinou jen triky k ošálení císaře, oháněli se jen a jen sliby a hmatatelných vytoužených výsledků nepředvedli žádných. V očích Rudolfova okolí tak byli spíše jen šejdíři a darmožrouty a jeho veličenstvo bylo svým okolím tlačeno k tomu, aby se podvodných alchymistů zbavilo.
A zde bude začínat naše letní dobrodružství. Namísto vyhozených podvodníků bude ke dvoru sezván výkvět nejnadanější mládeže z různých měst Království českého. Pod vedením proslulého odborníka, magistra Edwarda Kelleyho, pozvaného císařem z jeho anglické domoviny, se budeme v rolích učedníků a učednic seznamovat s rozličnými řemesly, vědeckými i mystickými naukami a učit se dovednostem rudolfínských dvořanů. Kdo si povede nejlépe v soutěži o císařovu přízeň? Kdo si odnese nejvíce zlata a kdo nejvíce znalostí a dovedností? Byla všechna alchymie a mystika pouhým podvodem na císaře anebo se setkáme také s jevy a bytostmi skutečně nadpřirozenými?
Na tyto otázky budeme hledat odpověď v létě – ať již v hradních knihovnách, hlubinných dolech, na císařských bálech či v křivolakých uličkách historických měst. Soupeřit budou naše městské cechy nejen mezi sebou, ale všechny budou vzdorovat intrikám, které tolik bujely na dvoře mocných vladařů. Teprve tehdy poznáme, že cesta pravdy může být sice obtížná, ale pro čestného člověka jediná možná, že odpovědi na některé záhady se nevyčtou z knih a nakonec že ty nejcennější poklady se nedají vždy spočítat penězi…