Dnešní den provázely nárazové, avšak vydatné přívalové deště. Proto jsme se v dopoledních hodinách snažili před živlem schovat buď ve krytých prostorách našeho tábora, anebo s přibalenými pláštěnkami a gumáky v lese. Po dešti, který vždy trval jen několik málo minut, vykouklo opět slunce, a tak nás případné mokré botičky nebo bundičky příliš netrápily, na sluníčku vše vždy rychle uschlo.
Po zkráceném poledním klidu jsme vyrazili na Svatoanenskou pouť do Jankova, kam tradičně celý tábor zamíří oděn do táborových triček a kostýmů. Mnohdy je podívaná na náš tábor tou nejzajímavější atrakcí na celé pouti. Pravidelně býváme uvítáni milými úsměvy místních a drobnou slevou na všechny atrakce. Tradiční dominantou pouti je pak defilé vedoucích a praktikantů v podobě prodloužené jízdy na některé z atrakcí. Zeleno bílé obličeje dospěláků bývají signálem k odchodu zpět do tábora, neboť stará moudrost praví, že v nejlepším je třeba přestat.
Večer jsme se stali svědky slavnostního zahájení jankovských Olympijských her. Zítřek proto bude ve znamení sportu. Na mnoha stanovištích se spolu utkají chlapci a děvčata v rozličných sportovních disciplínách. Smyslem her nebude vlastní sportovní výkon, ale podpora ducha fair play a podpora veskrze pozitivní aktivity, kterou sport bezesporu představuje.
