Dnes nás probudil na táboře dosud neslyšený zvuk – zvuk deště! Po vlně spalujících veder jsme už na tento zvuk téměř zapomněli. Jindy bychom se asi při takovém budíčku na svět poněkud chmuřili, ale tentokrát jsme blahodárnou vláhu uvítali téměř s úsměvem. Nepršelo však dlouho, a tak jsme se vydali do lesů a plání získávat cenné zkušenosti na naší cestě kodexu bušidó. Nejmladší kamarádi cestu mimo Jankjóto dopoledne raději neriskovali a věnovali se výtvarným aktivitám v našem městě.
Po obědě nás opět objalo slunce ve své teplé náruči a v jeho paprscích jsme strávili zbytek dne.
Večer se pak uskutečnilo další divadelní představení, tentokrát určené jen pro malé kamarády, neboť šlo o divadlo maňáskové. Při divadélku jsme se dozvěděli mnoho důležitých ponaučení o kamarádství, skromnosti a pokoře, což jsou hlavní přednosti každého správného samuraje a gejši.
