A už je to tady zase. Běh šíleného Janeby nás nemíjí, a my hned po snídani máme nástup. Tam nás rozdělují do jednotlivých družstev a dostáváme i přiřazeného vodiče. To je jeden z vedoucích, nebo praktikantů, který s námi jde trasu. Na trať se vychází po půl hodině a já mám to štěstí, že jdu až po obědě. Jinak bychom s družstvem obědvali po cestě, nebo až v táboře. Cestou nás Janeba pěkně napálí, takže si zajdeme asi kilometr. Potkali jsme sice vracející se družstvo, ale nechali jsme se od nich napálit, když nám řekli, že tam je stanoviště, a pak se teprve vrací. Stanovišť celkem potkáváme osm, ale nejlepší je střelba. To není jako z obyčejné vzduchovky, tohle byla speciální výcviková pistole, ale nebyla na náboje, ale jen na světlo. Takže to bylo bezpečný. No a pak už konečně docházíme do tábora. Jdeme rovnou na večeři a nohy nás pěkně bolí. Ale jsme fakt dobrý, zvládli jsme to. A třeba i vyhrajeme. Ale to nám řeknou až zítra, ale dneska je jiné vyhlášení. A to konečný výsledek celotáborové hry. Každý jsme dostali akcie, to jsou papíry, na kterých je napsaný naše jméno, jak se jmenuje ta společnost, a pak kolik z ní máme peněz. Bohužel naše společnost končí na druhém místě, ale stejně. Dostali jsme každý 8 milionů v akciích. To je super ne?
