Ráno se dobrodruzi probudili do slunečného dne. Jejich poslední zkouškou byl Janebův šílený běh. V táboře se objevili plakáty na tuto akci:
/data/kronika/2009/fotogalerie/17_janebuv_beh/janebak_plakat.jpg
Cílem tohoto úkolu bylo zvýšit vytrvalost dobrodruhů pro nadcházející zaklínání. Janebův běh byl dlouhý něco málo přes 10km a na této trase bylo rozmístěno deset stanovišť:
lanový program – prolézt lanové centrum McZimy
výškový přenos – přenést celou družinu z jedné strany na druhou bez dotyku lana nataženého ve výšce 120cm
vzduchovky – sestřelit pomocí vzduchovky 4 železné panáčky
zálesácké stanoviště – rozpoznat jednotlivé typy ohnišť (pyramida, pagoda …)
kimovka – zapamatovat si 25 kartiček pexesa v krátké době a následně je vypsat i s pozicemi
nakrm rodinku – nakrmit každého dobrodruha dvěma kousky bonbónků LIPO pomocí čínských hůlek
hod přesný – hodit co nejvíce ping-pongových míčků do lahví od okurek
kostka – hodit na šestistěné kostce více jak vedoucí. Pokud se to nepodařilo, tak se jeden člen musel vrátit cca 300m zpět a zapamatovat si kus textu z testamentu na hrobě. Až potom mohli pokračovat dál
opiš pomník – 4 členové družiny měli přenést v paměti jeden odstavec textu z pomníku a bez chyby ho přepsat
přetah lodě – na blízké vodní hladině, takzvaném „plivátku“ byla přivázaná pramice na jedné straně a pomocí lan ji dobrodruzi měli přetáhnout na druhou stranu
Dalším faktorem byl Janebův kufr, který každá družina přenesla z jednoho stanoviště na druhé.
Jak je vidět z obrázků, dobrodruzi si to užívali a do tábora se vrátili s úsměvem na tváři, přestože byl den velice namáhavý.
Během Janebova šíleného běhu v táboře proběhla malá episoda. Navštívil nás pan Vítěslav Tomíček se svojí manželkou Miluší. Býval to hlavní vedoucí tábora Jankov v letech 1966 – 1969. Jeho choť jezdila jako oddílová vedoucí. Pro ně to byla návštěva velmi nostalgická a dle jeho slov: „Tady to vypadá pořád stejně.“ myšleno samozřejmě v dobrém, zavzpomínali manželé Tomíčkovi v doprovodu hlavního vedoucího na léta strávené ve zdech chatek a srubů tábora Jankov.
Janebova šíleného běhu se neúčastnili družiny 1. až 4. Místo toho se vydali na pouť do nedaleké vesnice Jankov, kde sídlí Záchranářská zvířecí stanice.
Večer se rozhodlo. Vejce, které Peterlin dokázal získat z Dragonlandu a které zajišťovalo ochranu Ereboru po dvacet dnů, se rozpadlo a s ním i ochrana před Drakonusem. Peterlin díky dobrodruhům získal celé zaklínadlo. Těsně před jeho vyřčením však do Ereboru vstoupil Drakonus. Peterlin proto vyzval všechny dobrodruhy a společnými silami ho zahnali zpět do Brány světů a zavřeli ji. Uchránili tím Erebor od nadcházející zkázy. Král Petr Veliký následně odměnil dobrodruhy za jejich udatnost a snahu zachránit říši tím, že jim udělil řády: Řád dubové palice, Řád bronzové dýky, Řád stříbrného kopí a Řád zlatého meče. Každý dobrodruh obdržel navíc kouzelný amulet se symbolem Ereboru.