Ach jo, už se blíží konec tábora, začínám být smutná 🙁 Ale dneska jsme se parádně zabavili poslední etapou celotáborové hry. Na čas jsme měli za úkol v našich vlacích převážet nejrůznější materiály a skvěle jsme se proběhli. Kromě toho jsme si samozřejmě hráli, nejmenší oddíly se prý byly podívat na koně a nejstarší měli vůbec super dobrodrůžo, protože po nočním výsadku se ráno probudili skoro pod širákem na Malém Blaníku. Všichni se těšili na večer, protože vedoucí slibovali divadelní představení v podobě muzikálu… A taky že jo, pohádku doprovázely předem nazpívané písničky s vtipnými texty, vážně jsme se nasmáli…
15.den
05.Srpen 2010Tak už jsem zase zdravá a mám povoleno vrátit se k oddílu. Zdravuška říkala, že jsem si jen potřebovala odpočinout. No kažopádně máme super dopoledne. Jdeme ještě s klukama z proti oddílu do lesa a vedoucí nám půjčí vysílačky a zkoušíme si posílat zprávy. Pak k tomu přidáváme ještě šifry a morseovku. Tu se chci naučit celou, abych si pak mohla s holkama ve škole psát tajný zprávy. Odpoledne je na řadě pátá a poslední etapa celoáborové hry. Tentokrát je s balónkama. Teda jako nafukovacíma. V týmech se rozdělíme na dvojice, svážeme si k sobě nohy a jeden má v ruce párátko a druhý na zádech balónek. No a vyhrává ten, kdo párátkem propíchne všechny soupeřovy balónky. Dobrý ne? A večer mělo být divadlo, ale odložilo se. Prý ta společnost jela ještě někam hrát, ale to už jim nesežeru, páč to má hrát sporťák a vedoucí. No ale necháme se překvapit.. Dobrou
14.den – Celodenní výlet
04.Srpen 2010Dneska mám smůlu. Ráno se probouzím s teplotou, a tak nemůžu na úžasný celodenní výlet. Bohužel. Zůstávám tedy v táboře, ale příběhy z cest si nechávám vyprávět od kamarádů: Nejmladší děti vyráží z tábora jako poslední a autobusem. Před deštivým počasím se schovávají v Chýnovských jeskyních. Během hodinové cesty podzemím vidí spoustu barevných kamenů, netopýra a zajímavé pavouky. Fůůůj. A mezitím se počasí umoudřuje a přestává pršet. Díky tomu můžou vyšlapat 94 schodů na rozhlednu v Krátošicích. Pod zataženou oblohou toho není moc k vidění, a proto se přesouvají na hrad Choustník, odkud vidí až na Červenou Lhotu. Oddíly 5-8 přijíždějí autobusem do kostnice v Kutné Hoře s hodinovým zpožděním, jelikož cestou museli několikrát stavět:-) Naštěstí potkávají skvělého průvodce, kerému nevadí pár minut skluz a ten jim vykládá neuvěřitelné zajímavosti. Poté spěchají ke kostelu sv. Barbory, kde stíhají ještě navíc svačinu. Pak je čekají doly, kde se z nich na okamžik stávají těžaři stříbra, a taky si vyzkouší absolutní tmu, naštěstí jen na chilku. Cestu zpátky všichni využívají k odpočinku. Oddíly 13-16 vyráží z tábora jako první a míří autobusem do Votic, odkud jim už už odjíždí spěšný vlak směr Tábor. Tam si prohlídnou náměstí, pak míří na věž a podívat se na Táborský poklad. Před obědem ještě stíhají tamější katakomby, pak jídlo a hurá zpátky do tábora. Bylo nebylo, jednoho deštivého rána dorazilo 59 táborníků z oddílů 9-12 na zámek Konopiště. Tam si prohlédli různé trasy a putovali dál do Benešova, kde úplně náhodou nepršelo. Po nakoupení nezbytných dobrot se vrátili do Votic, a protože už zase pršelo moc, schovali se do záchranné stanice zraněných zvířat. Tam si prohlédli mývala, lišku, čápa a dokonce i netopýry, a když zase začalo pršet:), vyrazili zpátky do tábora. Cestou necestou v promočených botičkách a pláštěnkách zvládli za celý den 12 kilometrů. Prý to byla paráda, ale možná mi to z vyprávění a fotek stačí. A večer mi už naštěstí povolí účast v táborové aktivitě. Je totiž vyhlášení Olympiády. Mám spoustu medailí a navíc můj stát všechno vyhrál. Tak paráda, můžu jít v klidu spát. Dobrou