Jak je na našem táboře dlouholetou tradicí, tak i letos se konal celodenní výlet. Všechny oddíly byly roděleny do několika skupin. Z části sponzorských peněz jsme si mohli dovolit k tomuto účelu dva autobusy.
Dřívější budíček, hygiena, rychle odfláknout úklid, nasnídat, nezapomenout balíček, šup do autobusu a hurá, jede se. První dvě skupiny dovezl autobus pouze na vlakové nádraží do Votic a tam je svěřil do péče ČD.
Tábor (oddíly 13,15,16)
Starší dobrodruzi zamířili do Tábora za husity, kde je sousta nákupních středisek a tím pádem skvělá možnost utratit veškeré kapesné za laskominy, které si na taboře přece jen dopřát nemůžou. Ale ouha, vedoucí ‚zájezdu‘ Palda se svými spolupracovnicemi Markétou a Barčou je odvedli do muzea husitství. Taková zrada! Ale ujala se jich průvodkyně, která dle věku a zasvěceného výkladu byla jistě účastnice husitského hnutí :). A protože se ji svým zájmem a kázní zřejmě zalíbili, otevřela jim i unikátní pozdně gotický sál (běžným prohlídkám nepřístupný). Také jim doporučila výstavu obrazů ve věži, kterou následně využili.
Pak už konečně: kde je první cukrárna, sámoška s bonbóny…
Osvěžujícím spestřením výletu bylo koupání v rybníce Jordán.
Cesta zpět uběhla bez mimořádností. Nevídanou radost vyvolal autobus přistavený k nádraží, prostože do tábora nemuseli šlapat pěšky, ale pohodlně se svezli.
Konopiště (oddíly 11,12,14)
Benešovská skupina si nejprve prohlédla druhý zámecký okruh se zbírkou zbraní a pak vyrazila pěšky do 8km vzdáleného Poříčí. Po pauze na oběd, se dobrodruzi přesunuli vlakem do Benešova, kde je čekal venkovní bazén. Zpáteční cesta ČD proběhla bez skandálu a přistavený autobus odvezl ušlapané dobrodruhy zpátky do tábora.
Orlík a Zvíkov (oddíly 1,2,3,4)
Prohlídku zámku pro nejmenší malinko pokazila průvodkyně, ale Babeta ji skvěle doplňovala. Pro přepravu na Zvíkov použili loď na které spousta dětí jela poprvé a byl to pro ně velký zážitek. Hrad Zvíkov je opředem několika pověstmi, ale jim se líbilo nejvíce koupání.
Po prohlídce autobus plný ‚rarášků‘ vyrazil zpět do tábora.
Zířátková nádhera (oddíly 8,9,10)
Po otevření nevzhledných pomalovaných vrat se nám otevřel nádherý pohled na udržovaný trávník s ptačí voliérou. Děti byly nejdříve seznámeny prostřednictvím videa a krásného výkladu s prací záchranářské stanice pro zraněné živočichy. Měly i to štěstí, že mohly sledovat, jak se krmí jednodenní mláďata ježka.
Následná prohlídka všech zvířat děti uchvátila. Vždyť většinu z nich viděla poprvé na vlastní oči živou lišku Berušku, jezevce Karla, sovu Rozárku, čápa Pepu, psíčka mývala, divoké husy či kunu Katku.
Na závěr děti si děti mohly nakoupit upomínkové předměty. Z této stanice jsme odcházeli s pocitem, že jsme se si poslechli plno zajímavých infromací o tom, jak se zachovat při nálezu zraněného zvířátka. To byl vlastně účel naší návštěvy stanice pro zraněné živočichy ve Voticích. (Poslala zprávu Máňa)
Bechyně (oddíly 5,6,7)
Skupina pod vedením Sporťáka vyrazila na nově naplánovanou trasu, která začala prohlídkou zříceniny hradu Dobronice. Výklad pana kastelána směřoval k mučícím praktikám, a tak v obavě před praktickými ukázkami, si zříceninu důkladně prolezli. Pokračovali autobusem do Bechyně, kde je čekala prohlídka nejcennější památky, kláštera s unikátní sklípkovou (diamantovou) klentbou. Následovala procházka zámeckým parkem se zvířenou zakončená balíčkovým objedem. Cestou z Bechyně na zříceninu Borotín se stihli podívat na unikátní bechyňský betonový most. Prolezli hrad a pak si dali osvěžující koupání pod jeho zdmi.
Cestou do tábora si většina dobrodruhů ‚ducla‘, a tak se probudili těsně před branami tábora.