Archiv do roku 2020

V pondělí po obědě se na nás přijeli podívat kamarádi a kolegové z Domašína. Přijeli nám ukázat výcvik služebních psů, včetně několika moc pěkných praktických ukázek. O štěkání a cenění zubů nebyla nouze. Naštěstí jsou kluci i jejich čtyřnozí kamarádi skuteční profesionálové, a tak se psi věnovali pouze figurantům a výbušninám, které měli za úkol vyčmuchat. Dvě stě zvědavých a zvídavých koukalo s otevřenou pusou na to, jak jsou psi skvěle vycvičení a připravení.

Děti se na závěr mohly s pejsky (tedy vlastně s fenkou, jmenovala se Bára a byla úžasná) doslova pomazlit. Bára po skončení práce vrtěla ocasem na všechny strany a děti si zcela získala. Nechala se od nich rozmazlovat, drbat za ušima a hladit. Sborové „jéééé……“ od malých holčiček dává tušit, že maminky a tatínkové budou psát v prosinci Ježíškovi dopis a žádat jej o štěňátko, nejlépe fenku belgického ovčáka.

Kdo ví, jestli mezi námi není po dnešní zkušenosti nějaký budoucí psovod :). 

Nedělní večer patřil jednoznačně kultuře. A to ne kultuře ledajaké! Šlo o souboj jankovských talentů, který už mnoho a mnoho let nazýváme „Jankovská placka“. Symbolem soutěže je její odměna – dřevěná placka zavěšená na krk každého účastníka.  

Tento rok jsme uspořádali jeden jediný galavečer, do jehož programu se mohl přihlásit každý, kdo něco umí, má na něco talent a nebojí se jej ukázat před svými kamarády. A že jsou mezi námi skuteční šikulové! Aplaus střídal aplaus a atmosféra byla elektrizující. 

Všichni účastníci dostali nějakou tu cenu nebo alespoň sladkost za účast jako náplast za to, že pro tento rok nevyhráli. Jen to nevzdát, pracovat na sobě, učit se a zdokonalovat, a vítězství může být napříště právě vaše, kamarádi!

A protože na programu byla placka, byla placka zároveň i na druhou večeři. Bramborák každému přišel vhod. Účastníkům,  jako divákům. 

Jakoby se nám počasí chtělo vysmát a místo dalšího báječného slunného dne se na nás obloha už od rána mračila. Šedivé nebe dalo tušit, že v neděli se skutečně koupat nebudeme a s venkovními aktivitami to také nebude tak žhavé.

A skutečně. Úderem deváté přišel lijavec a téměř bez ustání pršelo až do oběda. Polední klid sice dal malou naději na příjemné odpoledne, avšak jakmile děti dosvačily, začalo pršet znovu. Tak jsme se rozhodli pro tzv. „mokrou variantu“. Děti se rozdělily do několika skupin a zahrály si diskohrátky, resp. na kinosále koukly na film. 

Předpověď počasí bohužel na další dny nevěstí nic dobrého. Nu což! Nejsme žádné suchozemské krysy a dovedeme si pohrát i za mokra! Program přizpůsobíme a kdybychom zmokli nějak moc, máme hned troje kamna připravená k roztopení a k usušení případných promočených mikin, tepláčků a bot.

A CETEH dohrajeme, i kdybychom na lodích měli plout a vodu v kýblech z chatek vynášet! 😀