Ke kouzelnické profesi neodmyslitelně patří jedna proprieta – kouzelné létající koště. I když je tento předmět někdy (nesprávně) spojován toliko s čarodějkami, nejeden slovutný mág či zaklínač v kouzelnické historii s oblibou využíval služeb tohoto praktického předmětu. V kombinaci s iluzí neviditelnosti je ideálním dopravním prostředkem jakéhokoliv magicky nadaného jedince na střední a delší vzdálenosti.
Princip létajícího koštěte je znám zhruba tisíc let. Za vynálezce a konstruktéra létajícího koštěte je označován kouzelník Hlupoš Zapomnětal, člen katedry magických předmětů Neviditelné univerzity v Ankh-Morporku, který, věren svému jménu, zapomněl do prototypu svého koštěte zamontovat výškový omezovač a s koštětem vylétl až do kosmu, kde obíhá Zemi dodnes. Pokusy o jeho návrat z oblohy ztroskotaly zejména pro nechuť samotného Zapomnětala, který úspěšně veškerou snahu o návrat na svou alma mater sabotoval, neboť jak sám prohlásil: „Je mně tu dobře, neotravují mne studenti a mám pěkný výhled“ (pozn. red. – tento případ vyvolal na ministerstvu kouzel vášnivý spor o to, zda je možné Zapomnětalův pobyt ve vesmíru vykázat jako pracovní cestu, a zda mu tedy přináleží proplacení cestovních nákladů a stravného. Podle jednoho právního názoru se Zapomnětal dokonce dopustil kázeňského deliktu, kdy bez povolení rektora opustil se svěřeným majetkem školy (koště) prostory univerzity. Předvolání k disciplinárnímu řízení se však Zapomnětalovi dodnes nepodařilo doručit).
Létající koště získalo na oblibě zejména na Britských ostrovech v 80. letech 20. století při stávce podzemních trpaslíků, kteří vyžadovali zvýšený přísun zlata a krys za poskytované přepravní služby. Odtud se ve vlnách rozšířilo dále na evropský kontinent a po natočení série filmů o Bradavické škole (pozn. rektora – v pracovní skupině na Ministerstvu kouzelnictví naše škola hlasovala proti schválení natáčení, neboť s tímto podbízivým způsobem získávání prostředků na chod školy principiálně nesouhlasí) došlo doslova k boomu a renesanci koštětismu.
Mladí mágové a čarodějky si tak v rámci výuky předmětu osvojili základní dovednosti létání a dokonce si užili i zápas ve famfrpálu, jehož vznik je mylně přisuzován právě Bradavické škole. Podle námi dochovaných pramenů jej totiž vynalezl o jeden den dříve český mág Járus Cimrmanus, který však cestou na patentový magický úřad zabloudil v Temném hvozdu a nestihl registrovat autorství v Centrálním registru kouzelnických nápadů.
Naši mladí studenti tak již ovládli tři důležité kouzelnické předměty. V tuto chvíli bychom Abadona v jeho zlém počínání nezastavili. Jsme však na dobré cestě státi se dobrými kouzelníky a čarodějkami až nastane čas posledního střetu, budeme připraveni!