S blížícím se koncem tábora se po ránu námořníkům čím dál hůř vylézá z postelí. Navíc pro zmenu prší, takže nálada na palubě opět padá a představa šíleného Janebova závodu se zdá v tom mokru prostě bláznivá. Ale co se nestalo? Po hodinovém lijáku se najednou objevilo slunce a týmy mohly vyrazit na trať. Předem netušili, že je čeká trať 2x 7km s polední pauzou a několik zajímavých stanovišť (např. střelba, lanová překážka). Po návratu se zmožení námořníci smočili v bazéncích a těšili se na večer, protože u slavnostního táboráku proběhlo vyhodnocení celotáborové hry. Všichni námořníci dostali od královny Isabely cenný amulet a od vrchního zeměměřiče Pedra certifikát s pečetí. Navíc jsme se také tradičně rozloučili s nejstaršími kamarády, kteří byli na Jankově letos naposledy jako děti. A pak už se pod letním hvězdným nebem jen hrálo na kytary a zpívalo…
