13.den

03.Srpen 2010

Ano, ano, dnes nadešel ten správný den na olympiádu. Začínáme hned po snídani rozdělením do družstev a zároveň do států. Já jsem Norsko a mám v týmu samý skvělý lidi. A krom toho jsem hrozně dobrá ve skoku do výšky, takže máme náskok před ostatníma. Olympiáda probíhá celý den. Obcházíme stanoviště vždycky ve skupinách, který jsou rozdělený na holky a kluky podle věku. No a soutěží se ve všem jako na olympiádě. Takže střelba, skok do výšky, do dálky, sprint, dokonce je tu letos i novinka, a to trenažer na veslování. To mi taky hodně jde. No a pak se běhá marathon. Teda ne, že bychom to běželi celý, ale každý uběhne asi tři sta metrů a pořád se to přičítá, až je celý marathon. No a letos překonáme i loňský rekodrd, takže radost veliká. Akorát se běželo dlouho, tak už nestíháme vyhodnocení. Ale to nevadí, dostaneme ho zítra. Tak dobrou

12.Den

02.Srpen 2010

Tak už od rána se strašně těšíme. Na co? No přece na pouť. A to ještě ani nevíme, že nás dopoledne čeká naprosto úžasná etapová hra. Normálně jsme nasedli do pramic, který kormidlovali vedoucí, a jezdili jsme po plivátku a sbírali míčky. A ty míčky jsme pak házeli na břeh. A normálně už jsme zase vyhráli. Jsme prostě nejlepší tým. No a odpoledne to přišlo. Všichni se oblíkli do našich cetehových triček a vyrazili jsme směr Jankov. Tam to bylo super. Cukrová vata, kolotoče, pendreky. Jen kluci si nakoupili kuličkový pistole, který jim vedoucí pochopitelně hned zabavili. A to ještě není všechno. Večer přišlo zahájení olympiády. Vedoucí se převlíkli jako řecký bohové a Petr, vedoucí z dvanáctky, zapálil olympijský oheň. Fakt to bylo super. A na závěr nám pustili ohňostroj. Ne tak dobrej, jako při zahájení, ale taky fajn. Jo a vedoucí technikové říkali, že na webu už máme fotky ze Shreka. Tak se tam mrkněte. Dobrou

11.Den

01.Srpen 2010

Tak konečně je tu zpátky super počasí! No, že by teda bylo vedro jako na začátku, to není, ale jak svítí sluníčko, hned mají všichni lepší náladu. My i další oddíly jsme si dopoledne barvili a batikovali trička, ale přitom jsme se nejvíc těšili na odpoledne, protože naši vedoucí a praktikanti připravili úžasné divadlo! Pohádku o Šrekovi zná asi každý, ale že bude živý na táboře, to jsme nečekali! Nacpali jsme se všichni do staré jídelny a užili si příběh o zlobrovi. Jaké bylo potom naše překvapení, když nám s Fionou nandavali večeři! Dostali jsme neuvěřitelně zelenou krupicovou kaši a olizovali se až za ušima. S plným břichem jsme vyrazili na nástup a soutěžili v přetahované mezi dopravními společnostmi. Moje sice nevyhrála, ale bylo to super! Skvělý den skončil táborákem, u kterého jsem si poprvé uvědomila, jak čas rychle letí, protože už jsme za půlkou tábora… Ach jo, mně se nechce domů… Dobrou noc!