Ach jo. Už od rána prší a ne a ne přestat. To je pěkná otrava. Kdo sakra objednával počasí?! No ale zase to má svoje výhody. Měli jsme posunutý budíček, takže se dýl spalo. A dopoledne jdeme na jídelnu hrát s nejstaršíma oddílama mokrý hry. Teda ne, že bychom se polívali vodou, ale že jsou to hry, když prší. Hrajeme sedanou, a pak oblíkanou. To je hromada oblečení, a co nejrychlejc se musíme do těch věcí narvat. Některý s tim mají vyloženě problém, což je docela velká zábava. Dokonce větší, než Doba ledová, na kterou koukaj mrňata na kinosále. Po poledňáku nám Anička, to je vedoucí přes techniku, pouští na starý jídelně Šifru mistra Leonarda. Plátno je přes celou zeď, takže jako lepší než v kině. Ale jsme zase jen nejstarší oddíly. Malí byli na nový jídelně, kde hráli „Země město“ a tak. Vím to, páč nám to malý holčičky vypráví při večeři. Pak je nástup, kde hlavas slibuje, že zítra bude zahájení cetehu (na tu mašinu se fakt těšíme) a pak se stane zázrak. Objeví se modré nebe, takže jsme natěšený, že bude zítra hezky. Tak si držíme palce a skoro nemůžeme dospat. Takže zatím… Dobrou
